Na rozdíl od většiny oděvů nebo módních doplňků lze původ vesty západního střihu datovat docela přesně. Byl to anglický král Karel II., který v říjnu 1666 prohlásil, že vesta je nedílnou součástí obleku pravého Angličana. Vesta jako taková však nebyla žádné novum, protože velmi úzce vycházela z návrhů, které jsme již dříve vídávali v oblasti Persie či Indie.
Jednořadá vesta
Příchod vesty do Anglie se však okamžitě zapsal do historie. Záznam o této události nalezneme v nejslavnějším historickém deníku všech dob, Samuela Pepyse:
“The King hath yesterday declared his resolution of setting a fashion for clothes which he will never alter. It will be a vest, I know not well how.”
(Král včera usnesením stanovil módní pravidla pro oděv, jež se nikdy nezmění. Bude to vesta, dost dobře nevím, jak.)
Všimněte si původního výrazu “vest”, který je v Americe stále oblíbený. V Anglii se však postupem času ujalo označení “waistcoat”, a to z toho prostého důvodu, že dosahovala pouze k pasu, na rozdíl od formálních společenských kabátů “dress coat”, které se nosily přes vestu a sahaly až ke kolenům. Je zajímavé, že se po nějakou dobu myslelo, že název “waistcoat” byl odvozen od odpadu “waist”, kvůli skutečnosti, že oděv byl původně vyráběn z přebytečného materiálu. To však byl nesmysl.
V období 17. a 18. století bylo módou mít vestu výrazně zdobenou prvky v jasných zářivých barvách, ale na konci 18. a v 19. století tento trend postupně ustoupil mnohem neformálnějšímu až dokonce puritánskému stylu. Po roce 1789 na tom částečně nesl svůj díl mezinárodní vliv výrazně proti aristokratické francouzské revoluce.
Od 19. století do současnosti
Od roku 1810 se vesty stále zkracovaly a byly mnohem těsnější, až se nakonec téměř přiblížily spodnímu prádlu. Čím dál častěji se používaly ke “sešněrování” plnější postavy. Když se ve 20. letech 20. století staly populárními korzety, vesty se připojily k trendu zdůrazňování úzkého pasu. Často byly osazeny výztuhami z velrybích kostí, stejně jako tkaničkami na zadní straně či zesílenými knoflíky vpředu.
Po roce 1850 se tento styl poněkud změnil a ke sklonku století se s nástupem korpulentního krále Edwarda VII začala vesta trochu rozšiřovat, aby lépe vyhovovala liniím těla svého nositele.
Ve 20. století začal převládat význam vesty jako symbolu postavení. Stala se mnohem funkčnějším prvkem doplňujícím formální třídílný oblek, který disponoval místem pro uložení kapesních hodinek. To však vzalo za své s příchodem náramkových hodinek.
Dnes je vesta nedílnou součástí formálnějších obleků, avšak své místo na slunci nachází také v týnejdžrovských subkulturách, například indie nebo steampunk, někdy jen v kombinaci s tričkem nebo jako žádoucí kontrast formálních kořenů k volnočasové módě.
